Knihovna Zbraslavice

Krok za krokem ke svojí duši. Chůze je tím nejpřirozenějším způsobem pohybu, který zlepšuje zdraví a fyzickou kondici. Chůze pomáhá ke zklidnění, k vyrovnání se s problémy každodenního života, zastavení, vnímání krásy. Kniha přináší široký záběr informací, které souvisí s chůzí, poutními cestami, lesní terapií (Shinrin-Yoku), ale zaměří se i na péči o nohy a chodidla, reflexní terapii, vodoléčbu či otužování prostřednictvím chůze naboso a podobně.

Život někdy visí na vlásku. A jednou bude viset na stříbrném vlásku i ten váš. Téma stáří a péče o seniory je v české společnosti stále ještě tabu. Zavíráme před ním oči, ale přitom se dřív nebo později bude týkat každého z nás. Reakce, průpovídky a poznámky staroušků jsou někdy úsměvné, jindy rozpačité, ale vždy upřímné a vděčné – jako třeba pochvala: „Sestři, vy jste královna sráčů!“ Stříbrovlasé historky z deníku pečovatelky jsou důkazem, že stáří není – a nemělo by být – smutné.

Brooke Harmonová je připravená ukončit svou bouřlivou aférku s Gideonem Rossem – nechce kvůli němu zahodit vše, na čem jí záleží. Gideon ale trvá na tom, že ji nikdy nenechá jít, protože jsou si souzeni. A pak se po něm na nějakou dobu slehne zem. Brooke chce věřit, že to má za sebou. Její rodina sice přežila bez úhony, ale strach nezmizel. Je jenom paranoidní, nebo má k obavám skutečný důvod? Ačkoli se snaží zapomenout, jedné myšlenky se zbavit nedokáže: Gideon je muž, který plní své sliby…

Když jí bylo třináct, v poválečném Československu byla vyhlášena měnová reforma a Alminu rodinu to zničilo. Doktorská dcerka zvyklá na život ve velké vile se najednou ocitla v maličkém přízemním bytě se dvěma babičkami a špatným kádrovým profilem. Alma ale nebyla holka, co sedává s rukama v klíně. Tohle je její příběh. Příběh ženy, která se v časech totality vlastními silami vydrápala mezi nejbohatší stínovou elitu. Žila v pohádkovém luxusu, ale nejvíc toužila po něčem, co nejde koupit…

Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní. I když často žily v blízkosti mužských velikánů jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek, Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid, dokázaly jít za svým cílem a prosadit se. Autorka seznamuje čtenáře s profesní kariérou dotyčných dam, s jejich osobním životem a rodinným prostředím, z něhož pocházely a následně žily. Kniha zaznamenává slávu a úspěch, ale i zklamání či prohru, život na společenském vrcholu, naproti tomu vězení a koncentráky, lásky i nenávisti, vše v kontextu doby a rozličné společnosti, v níž naše ženské osobnosti žily. Osudové ženy se tak stávají inspirací nejen pro přítomnost, ale také pro naši budoucnost.

Mezi ženami, jejichž životy jsou v knize popsány, patří: Alma Mahlerová, Sidonie Nádherná, Bertha Suttnerová, Adele Bloch-Bauerová, Xena Longenová, Lata Brandisová, Helena Palivcová, Ottilie Davidová, Marie Moravcová, Božena Kropáčková, Nina Jirsíková, Hana Schusterová-Krupková, Trudie Bryksová, Milena Šeborová, Libuše Cloud-Hrdonková, Gerty Theresa Coriová-Radnitzová, Helena Koželuhová-Procházková, Ludmila Švédová, Heda Margoliová-Kovályová, Slávka Peroutková, Ivana Tigridová, Jiřina Zábranová, Věra Ilse Waldes-Hromádková, Rozina Jadrná-Pokorná, Riva Krieglová, Marta Kadlečíková, Mirka Kochová, Libuše Moníková, Míla Doleželová, Dagmar Burešová, Helena Wilsonová, Meda Mládková, Dana Němcová.
Kniha obsahuje velké množství fotografií z domácích i zahraničních archivů.

Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci - turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989. S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.

Paměť národa ve spolupráci s nakladatelstvím ARGO připravilo komiks o veteránech RAF s názvem HANGÁR – RAF ve vzduchu i na zemi. Služba Čechoslováků v RAF je výraznou kapitolou dějin odboje. Ze svědectví, která jsou uložena v archivu Paměti národa, jsme vybrali pětici skutečných životních příběhů, které vytváří pestrý obraz zkušeností veteránů 2. světové války. Čtenářům chceme zprostředkovat příběh Františka Peřiny, jenž prošel i boji ve Francii a stal se slavným leteckým esem. Imrich Gablech byl také stíhacím pilotem. Ten se jako příslušník armády Slovenského štátu odhodlal k nelegálnímu odletu za hranice. Po pádu Polska však byl Sověty uvězněn v gulagu a do Anglie se pak dostal s podlomeným zdravím, ale odhodláním dále létat. Naproti tomu Alois Šiška reprezentuje letce z bombardovací perutě. V jeho příběhu se ale objevuje i jedna z nejčernějších obav většiny létajícího personálu – jeho letadlo bylo sestřeleno a strávil nekonečných šest dní v ledových vodách La Manche, než byl objeven Němci. Zbytek války strávil v zajetí. Pominuta není ani zkušenost žen. Ty reprezentují příběhy Edith Weitzenové-Nettl a Margity Schneiderové-Rytířové. První pocházela z rodiny německých antifašistů z Liberce. Její jazyková vybavenost jí umožnila pomáhat letcům odposloucháváním německých vysílaček. A Margita Rytířová se dostala společně s dalšími židovskými dětmi do Anglie díky siru Wintonovi. Na prahu dospělosti vstoupila do pomocného ženského letectva. Zde se jako mechanička starala mimo jiné o letadla, s nimiž se pak naši letci vrátili do osvobozené republiky. Právě návrat do vlasti pak spojuje všechny příběhy a rozporuplné pocity. Příběhy pamětníků tak ukazují hodnotu svobody, její cenu, smysl a různé způsoby boje za ni.